I taková obyčejná věc jako je kuchyňské prkénko může vypadat velmi stylově ba přímo designově, když se výroby chopí šikovné ruce a hlava vymyslí originální nápad. Pokud jste zvědaví, jaké to je vyměnit kávovar za pilu a brusku a místo ubrousků skládat vzory z letokruhů, čtěte dále…
Jak se stane ze zasloužilé kavárnice truhlářka?
U mne to bylo jednoduché. Po 20 letech práce za barem a provozování kaváren jsem vyhořela a hledala jsem nějakou činnost, která by mi dělala radost a při které bych nemusela potkávat moc lidí.
Nechybí ti v dřevařské dílně ten čilý kavárenský ruch?
Kavárenství jsem se úplně nevzdala, i když teď už jsem zvolnila. Jedno ke druhému je skvělý doplněk.
Kde ses naučila pracovat se dřevem?
Na Střední škole stavebních řemesel v Bosonohách v programu vzdělávaní dospělých jsem se vyučila stavebním a nábytkovým truhlářem.
Zaměřuješ se pouze na prkýnka, nebo děláš i větší věci?
Při výrobě musím počítat s tím, že velké věci jako skříň nebo rozkládací stůl prostě sama neunesu. Menší skříňky, lavice nebo stůl zvládnu, pokud je potřeba do kavárny, domů nebo když mě zákazník přemluví. 🙂 Většinou ale dělám prkénka, baví mě objevovat vzory, které se ukážou při skládání dřevěných hranolů k sobě.
Jaké dřevo hlavně používáš?
Podle nálady. Pokud chci skládat vzory z letokruhů, vezmu si jasan, pro čisté prkénko, na kterém vynikne pruh z barevných exotických stromů, pracuji s javorem nebo bukem, pro výrobu exkluzivního kousku použiju tmavý americký ořech, a když mám náladu dělat něco zábavného, udělám prkénko z 6-10 druhů dřev. Hodně lidí je překvapených, když jim řeknu, že barvy, které vidí, jsou přirozené barvy nemořeného dřeva ošetřeného jen minerálním nebo ostropestřecovým olejem.
Jak dlouho ti trvá vyrobit jedno prkýnko?
Kvůli přestávkám na tuhnutí lepidla potřebuji na jedno prkénko 3 dny. Čistý čas na výrobu od fošny, kterou si koupím na pile, po dokonale hladké prkénko, je asi 4-5 h podle složitosti skládaného vzoru a velikosti. Hodně času zabere třeba broušení, každý kousek brousím postupně 4 různě drsnými brusnými papíry, pak se nestane, že po navlhčení prkénko „zchlupatí“, a zůstane hladké.
Jaká část práce ti přijde nejzábavnější?
Bude to znít jako fráze, ale mě ta práce baví celá. Proces vyřezávání vhodných hranolů z fošen nebo desek, vymýšlení a vytváření vzorů, objevování detailů při broušení a konečná změna barev při olejování, je to prostě zábava. Vlastně i domluva se zákazníkem, který mi napíše na Facebooku, že se mu podle fotky zalíbil nějaký kousek, a spolu pak ladíme, co pro něj bude nejlepší, mě baví hodně.
Vyrobíš si i něco sama pro sebe, nebo jde vše do oběhu?
Domů jsem si vyrobila pár kousků nábytku na míru, pro nás i pro kočky, prkének mám několik. Je pro mě důležité, abych věděla, co jaké dřevo vydrží, a mohla zákazníkovi poradit. Kousky, které mají drobné chyby, rozdávám kamarádům a známým, aby na ně byli zlí a zkoušeli, co vydrží, a tím si rozšiřuji okruh testujících dobrovolníků.
Kdyby byl zájem, šla bys i do uspořádání nějakého workshopu pro lidi?
Zájem už je. Během pár měsíců bych měla vést workshop v Hobbylabu, který je mou domovskou dílnou.
Kde si mohou zájemci tvoje věci prohlédnout a koupit?
Na FB a Instagramu mám fotky některých prkének na „ZenZen Woodworking“, v procesu je výroba vlastního webu a prodávám na Mint Marketu a různých trzích. Osobní setkávání na trzích mám moc ráda, mám možnost vysvětlit, jak a z čeho jsou prkénka vyrobena, proč některá vydrží více a jiná méně. Zákazník si může vybrat třeba druhy dřeva, vzor a velikost a já mu vyrobím prkénko na míru podle jeho přání. Proto jsem také ráda, když si někdo udělá čas na výlet za mnou do Rousínova do dílny, tam si může prohlédnout proces výroby a domluvit se na kousku pro sebe.
Připravila: Michala Šmikmátorová, foto: Radana Bezděková, Jozef Sedláček
Převzato z časopisu My Amos